Černohorská strava má typický balkánský charakter a spojuje speciality vnitrozemské a přímořské kuchyně. Její základ tvoří ryby a další mořské produkty, sýr, skopové maso a zelenina.
Vyhlášený je zejména místní pršut, lahůdka z vepřové kýty, uzená studeným kouřem nebo jen vystavená proudění suchého vzduchu. Servíruje se nakrájená na tenké, až průsvitné plátky, někdy se přidává do náplní různých speciálních rolád či závitků.
Pršut pochází pod názvem prosciutto z Itálie a dříve bylo možné jej ochutnat jen v některých oblastech jadranského přímoří. Dnes je tato specialita pod označením pršuta běžně dostupná také v Černé Hoře. Koštradina se říká obdobně zpracovanému mladému hovězí nebo nejkvalitnějšímu masu z ovcí či koz.
V jednotlivých regionech se pršut vyrábí způsobem pro ně typickým. Černohorci přísahají, že nejlepší pršut na světě pochází z vesnice Njeguši ležící při cestě z Kotoru do Cetinje a na Lovčen. Možná je to nadmořskou výškou 900 metrů, možná vzdušným prouděním z hor i od moře, možná dlouhou tradicí, njegušský pršut je opravdu vyhlášenou pochoutkou, kterou byste si neměli nechat ujít.
Každá rodina se v Njeguši věnuje produkci pršutu již po dlouhé generace. Používá zvláštní udírny pro přípravu za studena a není výjimkou, že ročně zpracuje až 15 tisíc vepřových kýt. Vísku proslavil i skvělý "njegušský sýr", jehož výroba sahá do 17. století.
Tradičním černohorským jídlem je pljeskavica připravovaná ze směsi dvou nebo více druhů mletého masa, nejčastěji jehněčího, vepřového, hovězího či telecího. Opéká se na grilu s cibulí a podává s přílohami jako čalamáda ajvar, čerstvý kajmak a "pita" chléb (lepinja).
K dobrému jídlu patří dobré pití, v Černé Hoře především pálenka z vína rakija, v místní variantě z hrušek odrůdy Wiliams zvaná viljamovka.
