Přečtěte si, jak se během minulosti Omán vyvíjel a co předcházelo jeho dnešní podobě.
První osídlení území dnešního Ománu se datuje již do doby kamenné. Z této doby pocházejí mnohé archeologické nálezy. Nejrůznější kamenné nástroje, zvířecí kosti a další pozůstatky dokládají osídlení v době heliocentrické, pazourky a ručně dělaná keramika v době bronzové.
V této době byl Omán pod kontrolou tří perských dynastií – Achaimenovců, Parthů a Sásánovců. Aby Parthové ochránili důležité obchodní cesty, vystavěli na území Ománu četné pevnosti. Dynastie Sásánovců udržela oblast pod kontrolou až do doby vzestupu islámu.
Islám se začal v Ománu šířit již za proroka Mohameda na začátku 7. století. Bílá hrobka Mohameda bin Aliho, význačné postavy ománského islámu ve 12. století, se nachází u města Mirbat. Záhy se začaly budovat důležité obchodní cesty do východní Afriky, Číny a dalších koutů Asie, kde bylo dále šířeno poselství islámu. Zejména díky námořním cestám se středověk považuje za období rozkvětu a prosperity.
Na počátku 16. století vpadlo portugalské vojsko do Ománu a ovládlo část území. Následujících 140 let kontrolovala Portugalská říše tuto oblast i město Maskat. Z této doby se do současnosti zachovaly pozůstatky opevněných měst, které Portugalci budovali k ochraně svých tras.
Portugalce nakonec z Ománu vyhnali Osmané, které však o století později přemohly jemenské kmeny. Od roku 1741 se Omán stal státem nezávislým na cizích mocnostech a v zemi započala vládnout dynastie al-Busaídů, jejíž potomci vládnou dodnes.
V 17. století se Ománská říše zmocnila některých oblastí ve východní Africe a vytlačila odsud Portugalce. V roce 1698 tak vznikl i Zanzibarský sultanát, který byl důležitý především díky obchodu s otroky.
Britové v roce 1798 učinili z Ománu svůj protektorát. Sultáni tak získali britskou podporu především na konci 19. století, kdy bojovali proti imámům, kteří si nárokovali území Ománu dle tradičních zvyků.
V 19. století se tehdejší sultán Saíd bin Sultán rozhodl učinit Zanzibar, který tehdy patřil územně k Ománu, svým hlavním sídlem. Po jeho smrti bylo na základě sporů mezi jeho syny území rozděleno – jednomu připadl Zanzibar a druhému Omán.
Roku 1970 po Dafárském povstání svrhl sultán Kábús bin Saíd svého otce. Prohlásil se nejen sultánem, ale i předsedou vlády, ministrem financí, obrany a zahraničí. Sultanát Omán se tak stává absolutistickou monarchií. Sultán zemi modernizuje díky penězům z ropy a zemního plynu.
